Marktergreifung: Zerstörung jüdischer Gewerbe in Zittau ab 1933 | Zábor trhu: ničení židovských podniků v Žitavě od roku 1933

DE:

Anlässlich des Jahrestages der sogenanten Reichspogromnacht am 9. November, an dem den Novemberpogromen im Jahr 1938 gedacht wird, bietet die Netzwerkstatt der Hillerschen Villa in diesem Jahr eine Führung zur nationalsozialistischen Stadtgeschichte an. 90 Jahre nach der sogenannten Machtergreifung der Nationalsozialisten widmen wir uns der historischen Zäsur 1933 und insbesondere den Auswirkungen der politischen Ereignisse auf jüdisches Gewerbe in der Stadt Zittau.

Ablauf am 9. November 2023:

18:00 Uhr
Ökumenische Andacht in der Marienkirche Zittau

18:30 Uhr
Gedenken an der Gedenktafel Lessingstraße 12 mit Kranzniederlegung und Ansprache - Musikalisch umrahmt vom Zittauer Possaunenchor

anschließend
Stadtführung - Zerstörung jüdischer Gewerbe ab 1993

Zum Hintergrund:
2023 jährt sich das Jahr der Machtübertragung an Adolf Hitler und damit den praktischen Beginn der Herrschaft der Nationalsozialist:innen zum 90. Mal. Die nationalsozialistische Eroberung der Macht wurde innerhalb kürzester Zeit auch in kleinen Städten und sogar Dörfern durchgesetzt: Menschen, die dieser Eroberung im Weg standen, wurden entlassen, terrorisiert, inhaftiert, enteignet, entrechtet oder umgebracht. Auch in Zittau wurde die Ernennung Hitlers zum Reichskanzler von vielen Menschen begeistert gefeiert. Bei den letzten Wahlen zum Reichstag am 5. März 1933 erhielt die Regierungskoalition unter Hitler in Zittau 57,7 Prozent der Stimmen bei einer ausnehmend hohen Wahlbeteiligung von fast 90%. In den Wochen zuvor hatte sie begonnen, Abweichler:innen und Gegner:innen zu verfolgen. Die Nationalsozialist:innen schufen ein Klima der Angst.

Unter den Verfolgten sind von Anfang an auch Inhaber einiger Einzelhandelsgeschäfte, die jüdischer Herkunft waren. Am 10. März werden neben anderen jüdischen, wie nicht-jüdischen Personen auch die Kaufleute Adolf Lachmann und Walter Lachmann, Inhaber der Fa. Fließ & Co. in der Bautzner Straße, Philipp Hann mit seinen zwei Söhnen sowie Elias Cohn verhaftet. Zwar werden sie am nächsten Tage wieder entlassen, doch diese sogenannte Schutzhaft ist als unverhohlene Drohung gegen Andersdenkende zu verstehen, mit willkürlichen Repressionen zu reagieren, ohne Rücksicht auf rechtsstaatliche Prinzipien.

Am 28. März beschlossen die Räte außerdem eine vorsorgliche Schließung aller jüdischen Geschäfte, die polizeilich durchgesetzt wurde. Als am 29. März der Reichsweite Boykott der jüdischen Geschäfte für den 1. April angekündigt wurde, werden auch die Ehape-Filiale (Bautzner Str.) und die Kaufhäuser Fließ & Co. (Bautzner Str.) und Wolf Söhne (Reichenberger Straße) „aus Gründen der öffentlichen Sicherheit" geschlossen. Am 30. März folgte die Schließung aller anderen jüdischen Geschäfte in Zittau: „Foerder, Cohn, Frigo (Michaelis), Hann, Kafka & Schöning, Deutsches Schuhwarenhaus (Geßler), John Isaak Dunek, Sann, Gebrüder Rosenzweig, Keil, Seiler, Hugo Schlesinger, H. Rosenbaum, Schneiderei Jakob Ehrlich, Rauch."

Parallel zu den Aktionen gegen die Geschäfte und ihre Inhaber, setzte der Stadtrat (Gewerbeamt/Marktverwaltung) am 29. März ein Schreiben auf, das kundgab, dass „[i]m Hinblick auf die politische Lage […] hiermit allen jüdischen Marktlieferanten dringend ab[geraten wird], den hiesigen Jahrmarkt zu besuchen, da eine Garantie dafür nicht übernommen werden kann, daß ein Verkauf stattfinden kann." Die jüdischen Marktbeschicker spürten diese Unverbindlichkeit und Unsicherheit deutlich. In der Sitzung vom 4. Juli 1933 beschließt der Stadtrat, dass eine „Zuschrift an jüdische Händler" unter dem Betreff „Anraten, künftig die Zittauer Jahrmärkte zu meiden" erfolgen soll. Am 6. Juli wird den jüdischen Händlern, die bisher den Jahrmarkt besuchten, mitgeteilt, dass sie nicht mehr zum Jahrmarkt zugelassen werden, wie es wiederum zwei Tage später in der Zittauer Morgenzeitung berichtet wurde.

U příležitosti výročí takzvané říšské pogromové noci, které připadá na 9. listopadu a připomíná listopadové pogromy z roku 1938, nabízí letos síťové centrum Hillersche Villa komentované prohlídky s historií nacionálního socialismu ve městě. Devadesát let po tzv. převzetí moci národními socialisty se zaměříme na historickou cenzuru roku 1933 a zejména na dopad politických událostí na židovské podniky v Žitavě.

Platnost do 9. listopadu 2023:

18:00

Ekumenická bohoslužba v kostele Panny Marie v Žitavě.

18:30

Vzpomínková akce u pamětní desky na Lessingstraße 12 s položením věnců a proslovem - za doprovodu hudby Žitavského dechového sboru.

Následuje

Prohlídka města s průvodcem - Zničení židovských podniků od roku 1993.

Kontext:

2023 si připomínáme 90. výročí předání moci Adolfu Hitlerovi, a tím i praktický začátek vlády národních socialistů. Národněsocialistické dobytí moci se prosadilo ve velmi krátké době, a to i v malých městech a obcích: Lidé, kteří se tomuto dobytí postavili do cesty, byli propuštěni, terorizováni, uvězněni, vyvlastněni, zbaveni občanských práv nebo zabiti. Hitlerovo jmenování říšským kancléřem nadšeně oslavovalo i mnoho lidí v Žitavě. V posledních volbách do Říšského sněmu 5. března 1933 získala vládnoucí koalice pod Hitlerovým vedením v Žitavě 57,7 % hlasů při mimořádně vysoké volební účasti téměř 90 %. V předchozích týdnech začala pronásledovat odpůrce a disidenty. Národní socialisté vytvořili atmosféru strachu.

Mezi pronásledovanými byli od počátku i majitelé několika maloobchodních podniků židovského původu. Dne 10. března byli vedle dalších židovských i nežidovských osob zatčeni obchodníci Adolf Lachmann a Walter Lachmann, majitelé firmy Fliess & Co. v Bautzner Straße, Philipp Hann se svými dvěma syny a Elias Cohn. Přestože jsou následujícího dne propuštěni, je třeba tuto takzvanou ochrannou vazbu chápat jako zjevnou hrozbu disidentům odpovědět svévolnou represí bez ohledu na zásady právního státu.

Dne 28. března se radní rovněž rozhodli preventivně uzavřít všechny židovské podniky, což bylo vynuceno policií. Když byl 29. března vyhlášen na 1. dubna celostátní bojkot židovských obchodů, byly „z důvodu veřejné bezpečnosti" uzavřeny také pobočka Ehape (Bautzner Str.) a obchodní domy Fliess & Co (Bautzner Str.) a Wolf Söhne (Reichenberger Straße). Následovalo 30. března uzavření všech dalších žitavských židovských obchodů: „Foerder, Cohn, Frigo (Michaelis), Hann, Kafka & Schöning, Deutsches Schuhwarenhaus (Geßler), John Isaak Dunek, Sann, Gebrüder Rosenzweig, Keil, Seiler, Hugo Schlesinger, H. Rosenbaum, Schneiderei Jakob Ehrlich, Rauch".

Souběžně se zásahy proti obchodům a jejich majitelům vydala městská rada (obchodní úřad/správce trhu) 29. března dopis, v němž se uvádí, že „vzhledem k politické situaci [...] se všem dodavatelům židovského trhu důrazně doporučuje, aby místní trh nenavštěvovali, protože nelze zaručit, že se prodej může uskutečnit". Dodavatelé na židovském trhu tento nedostatek závazku a nejistoty jasně pociťovali. Na zasedání 4. července 1933 se městská rada rozhodla zaslat „dopis židovským obchodníkům" s předmětem „Doporučení, aby se v budoucnu vyhýbali žitavským jarmarkům". Dne 6. července bylo židovským obchodníkům, kteří dříve navštěvovali jarmark, oznámeno, že již nebudou na jarmark vpuštěni, jak o dva dny později informoval list Zittauer Morgenzeitung

Oficiální orgány, saské ministerstvo vnitra, však vyzvaly k umírněnosti v otázce přijímání „zahraničních židovských obchodníků". V důsledku toho mohli zpočátku i nadále navštěvovat trh v Žitavě, ale stále častěji se zde setkávali s problémy, protože jejich obchod byl narušován nebo byli udáváni ostatními trhovci, jak vyplývá z další korespondence s odpovědnými orgány města Žitavy. Ve většině případů však byla jejich snaha marná a na konci roku zůstala z asi 60 obchodníků židovského původu jen desítka.